Když se mě někdo zeptá, co vlastně jsou rodinné konstelace a k čemu slouží, nikdy není snadné odpovědět. Je totiž rozdíl mezi tím, jak konstelace probíhají, jak působí a jaký prožitek zanechávají. Ráda bych se proto podělila o svůj pohled a zkušenost – konstelace mi ukázaly, že dokážou odkrýt skryté souvislosti a vrátit do života rovnováhu tam, kde něco dlouho drhlo.
Rodinné konstelace, které na přelomu 80. a 90. let zformuloval německý terapeut Bert Hellinger a které byly inspirovány jeho pobytem u domorodých kmenů, pomáhají nahlédnout na problémy s odstupem a odhalit skryté dynamiky v rodinném či jiném systému. Probíhají jako skupinové „divadlo“, kde účastníci zastupují členy rodiny klienta, a tím se ukazuje, co v systému chybí nebo je potlačeno. Dnes se využívají nejen pro rodinné vztahy, ale i v partnerských, pracovních či finančních tématech. Konstelace přinášejí možnost získat nový pohled, úlevu a postupnou transformaci – i když každý prožívá výsledky trochu jinak.
Než jsem dorazila na workshop rodinných konstelací vedený Michalem, měla jsem už za sebou několik zkušeností – všechny s lektorkami. Z předchozích zkušeností jsem věděla, že se není čeho obávat, ale naopak těšit. Na konstelacích jsem vždy zažila příjemnou atmosféru, která pomáhá uvolnit i ty, kdo bývají spíše uzavření. Dokonce i velcí introverti tu najdou bezpečný prostor, kde se mohou zapojit vlastním tempem.
Na začátku proběhlo klasické představovací kolečko, kdy každý sdílel svůj záměr – co chce večerem získat nebo se o sobě dozvědět. Konstelace totiž působí nejen na zadavatele, tedy toho, kdo si přináší vlastní téma, ale i na ty, kteří jsou vybráni jako zástupci rolí (herci). Už během představování byla cítit příjemná, uvolněná atmosféra plná očekávání. Bylo zajímavé, jak se „záměry“ účastníků podobají, i přesto, že se navzájem neznají.
Michal nám pak krátce vysvětlil principy konstelací a navrhl rozehřívací minikonstelaci ve skupinkách po třech. Už tato krátká praxe ukázala, jaké jsou vztahy mezi námi a rodiči a mezi rodiči navzájem. Pomohlo nám to lépe porozumět tomu, jak vstupovat do rolí, na co se v nich zaměřit a jak z nich opět bezpečně vystoupit.
Každá konstelace začíná tím, že zadavatel představí své téma, na které se chce podívat. S pomocí konsteláře se dohodnou, které osoby budou konstelaci tvořit a poté postupně vybírá do rolí zástupce za jednotlivé postavy nebo aspekty (např. láska, závislost, peníze) včetně zástupce za sebe. Například do role matky zvolí někoho, kdo mu ji pocitově připomíná – může to být klidně i muž. Totéž platí pro roli otce a ostatní. Vybrané osoby pak vstoupí vědomým krokem do konstelace zadavatele a začínají vnímat jak se jim v dané roli daří a co v interakci s ostatními prožívají. V tu chvíli se začínají dít zajímavé věci: herci skutečně prožívají pocity postavy, kterou zastupují. Například herec v roli matky dokáže vnímat, co matka cítila vůči dalším členům rodiny, a popsat své pocity. Je to fascinující psychologický fenomén, který se vysvětluje kombinací několika mechanismů – tělesného prožívání, empatie, sociální sugestibility a nevědomých psychických procesů.
Zadavatel přitom pouze pozoruje – sleduje, jak se herci pohybují, jaký postoj zaujímají vůči ostatním rolím, jak působí jejich přítomnost a hlavně vše během celého procesu vnitřně prožívá. Každá konstelace končí vystoupením vědomým krokem ven z role. Velmi často ti, kteří si stavěli svou konstelaci potvrzují, že to, co herci říkali a prožívali, to jak se chovali, odráží dynamiku jejich systému. Je fascinující, jak se herci pouhým vstupem do konstelace dokážou vnořit do pocitů lidí, které nikdy nepoznali, aniž by cokoliv hráli.
Byla jsem vybrána do konstelace, kde jsem zastupovala (byla v roli) zadavatelky konstelace. Tématem byl její vztah s rodiči, ukotvení se a vstoupení do vlastní síly. Zadavatelka nám o sobě řekla pár slov a na základě toho s Michalem určili role, které budou konstelace součástí. Nejde přitom vždy jen o osoby – rolí se může stát i abstraktní prvek, například „síla“ nebo “životní poslání”. Konstelace pak ukazuje, jak to v rodině fungovalo, proč se jednotliví členové chovali určitým způsobem a jaké pocity přitom prožívali. Je to silné, hluboké, a přitom i překvapivě zábavné.
Nejvíc mě překvapilo, jak moc některé okamžiky rezonovaly s mým vlastním životem, i když to nebyla moje konstelace. Silným zážitkem pro mě bylo předání břemene, které jsem vracela zpět zadavatelčině prababičce – jako by se to dotýkalo přímo mě samotné.
Nedá se nezmínit role konsteláře (facilitátora), který celý proces řídí a provází skupinu. Michal vytváří pocit bezpečí, citlivě sleduje dění a postupuje směrem, který se v konstelací otevírá. Zároveň dokáže objasnit, proč se určité situace v konstelaci objevují. Je tak trochu dirigentem, který drží rámec, aby zkušenost zadavatele i zástupců proběhla bezpečně a smysluplně. Michal je citlivý a vnímavý, a díky tomu vytváří přátelské a příjemné prostředí.
Další konstelaci stavěl muž, který řešil, že od něj chce žena odejít kvůli jinému muži. Tentokrát jsem nedostala žádnou roli, ale o prožitky jsem ochuzená nebyla. I tato konstelace mi přinesla mnoho „aha“ momentů a prozření – některá přišla hned, jiná až s odstupem. Byla však velmi obohacující.
Nahlížením do dynamiky manželského páru a širší rodiny se ukázalo, že jiný muž nebyl skutečným důvodem odchodu manželky. Zadavatel díky konstelaci zjistil, co potřebuje změnit ve svém životě, aby se vztahy mohly postupně urovnat. A i když příběh neskončil „happyendem“, přinesl mu jasné uvědomění a směr, kterým se může vydat dál.
Výsledek rodinné konstelace se může projevit různě. Někdy přichází okamžitě, jindy postupně a nenápadně, kdy si zadavatel i zúčastnění herci začnou všímat změn až s odstupem času.
Často se také stává, že se konstelace vyvine jinak, než zadavatel očekával nebo si přál. Může pak přijít pocit zklamání, zvlášť pokud se zdánlivě „nic dramatického nestalo“. Právě u těchto konstelací bez viditelného „happy endu“ se jejich skutečný přínos ukáže až později. Zadavatel začne vnímat nové souvislosti, které dříve neviděl, a mnohdy se po nějakém čase rozhodne postavit konstelaci znovu. Tentokrát se pak jednotlivé detaily symbolicky „doťuknou“.
Rodinné konstelace mohou pomoci s různými typy problémů a životních situací, protože odkrývají nevědomé dynamiky a vzorce chování v rodině či širších vztazích. Mohou se týkat například rodinných a partnerských vztahů, odhalení nevědomých bloků a omezení, kariéry, finanční situace, rodinných břemen, traumat a podobně. Umožní vám nahlédnout do skrytých souvislostí, pochopit příčiny a najít vlastní cestu k řešení či vnitřnímu klidu.
Pokud s konstelacemi ještě nemáte zkušenost, nemusíte hned stát na pozici zadavatele. Konstelace jsou velmi přínosné i z role herce a stejně jako mně vám mohou přinést mnoho uvědomění a nových pohledů.
Konstelace jsou silným nástrojem, který otevírá nové pohledy, někdy překvapivé, silné nebo i nepříjemné. Pro někoho mohou být tak intenzivní, že je užitečné si prožité zážitky později s někým osobně probrat. Ti, kteří potřebují po konstelaci sdílet své zkušenosti nebo se poradit, mohou využít individuální setkání s Michalem.
Pokud si stále nedovedete konstelaci představit, přijďte si ji sami vyzkoušet. Nepotřebujete žádnou speciální přípravu ani zvláštní schopnosti – zvládne to opravdu každý.
Pro Vztaholog.cz napsala olihnicka9
Chcete se dozvědět více o konstelacích? Přečtěte si náš další článek.