Jídlo a psychika – jak a proč spolu souvisí?

Začnu známým rčením “Jsme to, co jíme”, a to doslova. Na fyzické úrovni si to ještě nějak dokážeme představit. Málokdo si ale uvědomuje, že to, co strčí do úst, to co vdechneme a to, čím vystavujeme naši pokožku, přímo působí také na naši psychiku.

Čím bohatší společností se stáváme, tím více peněz za jídlo utrácíme a tím více také jíme. Bohužel jíme více, než na co je náš organizmus nastaven a jíme také více potraviny, které naše tělo i mysl negativně ovlivňují.

Dříve se neřešilo, jaké maximální množství cukru, bílé mouky, mléka, sýrů, masa atd. je potřeba k tomu, abychom se udrželi fit a v psychické pohodě. Protože se jednalo o málo dostupné luxusní potraviny, nepředstavovaly pro naši psychiku ani fyzičku žádné riziko.

Zatímco dnes, kdy se z okrajových pochutin staly dominantní složky naší stravy, dnes, kdy konzumujeme chemicky hnojené a chemií a pesticidy ošetřované plodiny, dnes, kdy dýcháme znečištěný vzduch a pijeme upravenou chlorovanou nebo dokonce v plastu balenou vodu (s vysokým obsahem mikroplastů), je potřeba přivádět více a více vědomí do každého sousta a každé kapky, kterou do úst vložíme. Je také potřeba více vnímat množství a kvalitu pohybu, který si dopřáváme.

Co je mikrobiom a jak to souvisí s psychikou?

V současné době se věnuje hodně prostředků na výzkum mikrobiomu. Ve zkratce se jedná o soubor mikroorganismů, jako jsou bakterie, viry, houby, které žijí v lidském těle nebo na něm. Říká se, že mikrobiom je samostatný orgán, který ovlivňuje náš imunitní systém, naše zdraví a naši psychiku. Dokonce se ukazuje, že existuje přímé napojení střevo – mozek, a že způsob, jakým přemýšlíme, je ovlivňován tím, co mikrobiom vylučuje. Tedy jednoduše řečeno: To, čím zásobíme naše tělo, přímo ovlivňuje stav našeho fyzického a duševního zdraví. A naopak, to jak myslíme, přímo ovlivňuje náš mikrobiom a ten si pak „vyžaduje“ své potraviny.

Konzumací správných potravin ve správném množství se množí ty „správné“ mikroorganismy, které pomáhají udržovat naše tělo a mysl v rovnováze. Pakliže sklouzneme k nesprávným potravinám anebo to přeháníme s množstvím byť i nezávadných potravin, přemnoží se mikroorganizmy, které jsou patologické a ty pak ovlivňují negativně aši mysl negativně. Mohou zapříčinit to, že se staneme lenivými, apatickými, ze svého života vyřazujme přirozený pohyb, tloustneme, a i když se snažíme zhubnout, nejde to. Tyto mikroorganizmy nás „donutí“ jíst velké množství potravin. Pak to vypadá tak, že máme neustále chuť na sladké, na alkohol, na slané, na uzeniny, na maso, na tučná jídla atd.

I když většina lidí tuší, co je dobré jíst a co by jim prospělo, často slýchávám alibistickou větu typu: „Věřím tomu, co říká moje tělo, a to má chuť na sladké, na čokoládu, na pivo, na maso atd. Tak mu to dopřeju, když si o to říká.“  Když se podíváme na člověka, který to říká, často vypadá nezdravě a jeho psychika není v pohodě. Je to pak takový začarovaný kruh. Jak z něj vystoupit?

Velké naděje se při zkoumání vlivu jídla na mikrobiom dávají při léčbě depresí

Zatím neexistuje přesný seznam potravin, potvrzený medicínou, které vyvolávají nebo prohlubují naše negativní duševní stavy, jako je melancholie, deprese, smutek, pocity méněcennosti atd., ale existuje řada alternativních přístupů, včetně celostní medicíny, které mají celkem detailně vypozorováno, jaké potraviny naše „tělo-mysl“ ovlivňují:

Základem zdravého těla a zdravé mysli každého z nás, je vědomí toho, čím krmíme naše tělo a naši mysl a jak to na nás působí. Každý jsme jiný a je potřeba vysledovat, které potraviny či nápoje na nás působí a také, jaké myšlenky v nás vyvolávají „chutě“ na které věci.

Většinou, když jsme emočně a duševně vyrovnaní, nemáme potřebu se dokrmovat sladkostmi, alkoholem, tukem.

Seznam potravin, který níže uvádím je pouze orientační a je na každém, aby zvážil, jak na něj dané potraviny působí.

Všeobecně velmi vhodné potraviny pro náš organizmus jsou ty, které obsahují velké množství enzymů, vitamínů a minerálů a hlavně velké množství vlákniny. Říkejme jim živé potraviny, nebo třeba „radost podporující“. Ty náš mikrobiom miluje, protože na vláknině si pochutnává a množí se. Je to jako radostný tanec života.

Naopak, všechny potraviny vlákniny zbavené, nadmíra masa, tuků a cukrů napomáhá k množení toxických mikroorganizmů. Říkejme jim potraviny způsobující „těžkopádný nebo smutný život“. Určitě to minimálně z pohádek znáte, když se na krajinu snese temný opar, který vše radostné a živé postupně mění na smutné, studené a postupně na život bez života, bez pohybu, beze smyslu.

V dnešní době je o potravinách a jejich působení na náš organizmus mnoho informací k dohledání. Přímé souvislosti mezi potravinami (nápoji) a naší psychikou jsou velmi těžce vystopovatelné, a to z toho důvodu, že se jedná o poměrně dlouhodobý proces. Naše nálady, pocity a emoce jsou výsledkem dlouhodobého vzájemného působení mikrobiomu a mozku.

Nemocný mikrobiom je pro náš organizmus toxický a zapříčiňuje tvorbu škodlivých bakterií, pak dochází k permanentnímu střevnímu zánětu, narušení střevní stěny tedy ochranné bariéry a k jeho nežádoucímu vyššímu propouštění. To se projevuje například ve vylučování, pocitech těžkosti, nespavosti, a neustálé únavy.

Tyto potraviny ovlivňují náš mikrobiom negativně: 

Bramborová kaše

Brambory jako takové jsou pro náš mikrobiom vynikající potravou. Ovšem pouze ty vařené na páře a konzumované i se slupkou.  Bramborová kaše je ale přesný opak. Je to jako bychom do sebe nasypali lžíce bramborového škrobu (cukru) s hromadou mléčného tuku a soli.

Pasterovaná kysaná zelenina

Mikrobiom miluje vše, co je přirozeně fermentováno. Kysané zelí, pravé nakládačky či nápoje fermentované pomocí kvasinek. Po těchto potravinách náš systém kvete a prozpěvuje si. Pozor ale dejte na to, aby byly skutečně vyráběny procesem kvašení, aby kyselá chuť nebyla dodána octem. Pozor také na to, jak jsou tyto produkty prodávané. Mnohdy se totiž stane, že v obchodě koupíte kvašené zelí, ale aby dlouho vydrželo a aby se pytlíky se zelím v regále nenafukovaly, přidají výrobci do zelí stabilizátory. Tím fermentaci ukončí, ale z živé potraviny „radost podporující“ se stane potravina vyvolávající tvorbu toxických mikroorganizmů a způsobující „těžkopádný život“.

Maso a živočišná strava

Rozborem mikrobiomu se zjistilo, že po pouhých 24 hodinách, kdy do svého těla dodáváme pouze rostlinnou potravu, reagují naše mikroorganizmy neuvěřitelně přívětivě. Změna k lepšímu nastává téměř okamžitě. Naopak konzumace červeného masa a masa vůbec potřebuje na trávení více času, čímž neblaze náš imunitní systém zatěžuje. Těžkost a únava typická po snědení takovéhoto jídla, kterou vnímáme na fyzické úrovni, je naprosto totožná s těžkostí, kterou pak cítíme v našem životě.

Cukr

Cukru a jeho působení na náš organizmus se věnuje velká pozornost. Co se vlivu cukru na psychiku týče, zmíním jen tolik, že nám dodává rychlou energii a dokáže nás „nabudit“. Po vlně tohoto nabuzení přichází velmi rychle vlna únavy. Abychom této únavě předešli, dodáme do našeho těla další cukr. Několikrát denně se tak nacházíme na sinusoidě únavy a nabití se. Obdobná sinusoida se projevuje v naší psychice, kdy pocit bezmoci, úzkosti a rezignace střídají vlny euforie a dobré nálady – tzv. „Ups and Downs“. Bohužel vlny „ downs“ vnímáme intenzivněji a necháme se jimi více negativně ovlivnit než vlnami „ups“, na které si při melancholii vůbec nevzpomeneme.

Živočišné tuky a velké množství tuků vůbec

Mezi jednotlivými tuky existuje velký rozdíl, hlavně v tom, jak působí na náš metabolismus. Každý tuk podporuje množení jiných mikroorganizmů ve střevech. Některé tuky, jako olivový olej, další rostlinné oleje nebo také rybí olej podporují množení zdraví prospěšných mikroorganizmů. Naopak sádlo, máslo či jiné nasycené tuky podporují množení toxických kultur.

Alkohol

Alkohol zásadně narušuje prospěšné střevní mikroby. Nehledě na to, že krátkodobě zvyšuje cukr v krvi a po pádu hladiny dostaneme chutě na nevhodné potraviny. Zde je malá výjimka, nová studie z roku 2019 z Velké Británie zkoumala vliv alkoholu na střevní kultury a mimo výše zmiňovaného zjistila, že pití červeného vína pozitivně působí na kolonie střevních mikroorganizmů. Ovšem pozor, tento pozitivní vliv nastává, když víno pijeme v malém množství, přibližně jednou za 14 dnů.

Káva a kofeinové nápoje

Účinky kávy na naši náladu jsou sporné. Pokud se jedná o tzv. rituální pití kávy, která nám navozuje příjemnou atmosféru a čas si vychutnáme jako odpočinek, je pro naši psychiku přínosná. Je ovšem brát zřetel na to, jak káva působí na náš žaludek a zažívání a kolik kávy denně vypijeme. U kofeinových nápojů a povzbuzovačů si dejte pozor na množství cukru a sladidel. Fungují totiž stejně jako droga. Nejdříve nás nakopnou a poté se velmi rychle dostaví únava. Panuje mylný dojem, že kofein nám dodá energii. Není tomu tak. Kofein vybudí energii z našich zásob. Čím více energii vybuzujeme, tím více  se v deficitu s vlastní energií nacházíme. Pak už nám nepomůže ani 7 káv za den, abychom se „nakopli“.

Bílá mouka

Vliv bílé mouky na naši náladu není zatím prozkoumán. Obecně ovšem platí, že čím pestřejší naše strava je, tím zdravější a živější mikrobi naše tělo obývají. A jak už jsem zmiňoval, mikrobi milují vlákninu. Pokud možno velké množství vlákniny. Bílá mouka namletá z obilného zrna, které bylo vlákniny dokonale zbaveno.

Mléko a mléčné výrobky

Na každého z nás působí mléko jinak. Bavme se nyní o kravském mléce, které obsahuje vysoké množství živočišného tuku. Pokud je mléko pasterizované a homogenizované, je z hlediska přínosu pro mikrobiom zátěží. Naopak čerstvě nadojené mléko od zdravé krávy působí blahodárně. Totéž platí pro fermentované mléčné výrobky, jako je kefír, jogurt… Mnoho lidí se během života stane intolerantní na laktózu. Sice trpí nespecifickými potížemi (nadýmání, zácpa, průjem, pobolívání břicha, vyrážky, otoky), ale vůbec je nenapadne, že to souvisí se stravou – resp. s mlékem, a po mnoho další let mléko konzumují. Tím se zánět v těle stává silnějším, člověk je unavený, bez nálady, bez radosti ze života.

 Jak k jídlu přistupuji já?

Jídlem a působení jídla na lidský organizmus se zabývám přes 20 let. Zpočátku jsem zkoumal vliv na to, co je vidět, tedy jak strava působí na tělo. Později se začal přidávat zájem o vliv stravy na neviditelné, nejdříve na zdraví a pak na psychiku.

Zabývám se také psychikou a jejím vlivem na náš celkový způsob života a na naše tělesné zdraví. Věnuji se meditacím a přivádění vědomí do každodenních jednoduchých činností. Jednou z oblastí, která může poskytnout obrovské množství informací o mém způsobu uvažování a o mém způsobu života, je to, jak a co jím.  Péči věnuji výběru potravin a přípravě svého jídla. Jím jednoduše, pestře a dávám si velký pozor na to, abych jedl živou stravu „radost podporující“. Samozřejmě mám rád kávu, tmavou čokoládu a další pochutiny, ale čím více komunikuji se svým mikrobiomem, tím méně jsem různými chutěmi na laskominy ovládán. 

V září 2019 jsem strávil 3 týdny v Japonsku studiem vlivu jídel s vysokým obsahem enzymů na můj organizmus jako celek (tělo + mysl). Tento směr v Japonsku nabývá v posledních letech velkého významu a zažívá vysokou podporu v rámci zdravotního systému. Jsou tam například zkoumány vlivy vitamínů a bylin na lidskou psychiku, nebo vliv stravy a způsob myšlení na léčení civilizačních chorob.

Jako psychoterapeut se  ve své práci se často setkávám s lidmi, kteří trpí depresemi, závislostmi, nejsou spokojení a nevědí co se sebou a co s životem. Je zajímavé také vidět, že mnoho z mých klientů žije zdravým životním stylem, jejich mikrobiom by podle jejich jídelníčku měl být dokonalý, ale přesto tomu tak není. Přesto trpí různými  nemocemi. Ať už fyzickými nebo psychickými. U těchto klientů je zajímavé pozorovat, jakým způsobem „krmí“ svou mysl a vidět vliv této „potravy“ na jejich zažívání a celkový pocit ze života.